Příroda

Ledňáček říčníŠumavskou přírodu netřeba dlouze představovat. Neexistují slova, která by mohla přiblížit to, co pocítí člověk při návštěvě největšího národního parku České republiky. Snad i díky dlouhodobé nepřístupnosti si Šumava zachovala svoje přírodní bohatství.

Šumava – houbařův ráj

Hřib smrkovýHluboké šumavské lesy jsou Mekkou českých houbařů. Na Šumavě se nechodí houby hledat, ale sbírat! Navštivte naši stránku „O houbách“ a nechte se inspirovat některými prověřenými houbařskými a kuchařskými tipy. Jen o jedno vás prosíme. Chovejte se k lesu s úctou a při sběru hub myslete na to, aby po vás nezůstaly žádné civilizační stopy. Příroda nám dává všechno, buďme jí za to vděční a dejme jí naší lásku. Pozor, v první zóně národního parku Šumava je zakázáno se pohybovat mimo značené trasy a sbírat jakékoliv rostliny.

Šumava a její obyvatelé

Rys ostrovidŠumava patří v první řadě zvířátkům. Žije zde velké množství živočišných druhů, které jsou na ní přímo závislé.

Vydra říční

Vydra říčníSpeciální pozornost jsme věnovali vydrám. Toto roztomilé stvoření nemá na našem území mnoho životního prostoru, neboť vyžaduje velmi čisté životní prostředí. Seznamte se s vydrou blíže a uvidíte, že bez naší ohleduplnosti se zkrátka neobejde.

 

Informace o vydře říční

Vydří život

Mládě vydry říčníAni obrovský evoluční dar nepomůže v „civilizovaném” světě.

Autor: Zdeněk Veselovský


Vydra říční panáčkujeČlověk má k vydře rozporuplný vztah. Většina lidí je při pozorování hrajících si vyder fascinována jejich neobyčejnou obratností a elegancí pohybů. Menšina, reprezentovaná rybáři, ji však natolik nenávidí, že ji ve jménu tržních mechanizmů na velké části jejího areálu zcela vyhubila. Česká republika se dosud může chlubit tím, že na určitých územích se lze pravidelně setkávat s vydrou říční (Lutra lutra). Ale i v místech, kde by složení vydřích populací mohlo zajistit její existenci, je další přežití vydry vážně ohroženo. Přes všechna zákonná opatření ji totiž majitelé rybníků stále hubí, a to i těmi nejkrutějšími metodami. 

Stovky milionů chlupů

Vydří srstPo zoologické stránce jsou vydry zástupci kunovitých šelem, které se před 20 miliony lety přizpůsobily vodnímu prostředí naprosto ojedinělým způsobem. Ve vodě jsou ztráty tělesného tepla třiadvacetkrát větší než na vzduchu a většina vodních savců se chrání silnou tukovou vrstvou, která však velmi znesnadňuje pohyb na souši. Vydry si zachovaly obratnost a pohyblivost v obou prostředích, protože jejich jedinou izolací je vzduch zachycený v nesmírně husté srsti. Na jednom centimetru plochy těla jim roste až přes 50 000 chlupů, takže celé tělo vydry říční je pokryto 150 až 200 miliony chlupů, vydry mořské až 800 miliony. Mikroskopem zjistíme, že na povrchu chlupů jsou nápadné ostré šupiny, které jednotlivé chlupy navzájem pevně spojují a brání úniku vzduchu. Při opuštění vody se kratší chlupy semknou kolem řidších pesíků a tím celá srst vytvoří nápadné snopce, které usnadňují odkapání vody. Po vytření těla na sněhu či trávě je vydra za několik minut opět suchá.

Vydří rodina

Vydří rodinaNámluvy vyder jsou spojeny s nesčetnými hrami a honičkami, odehrávajícími se zejména ve vodě, které jsou nezbytné k provokaci ovulace. Po několika kopulacích, opět většinou ve vodě, samice opustí samce a vyhledá si ve svém teritoriu nejskrytější noru, kterou na konci rozšíří v komůrku a tu pečlivě vystele nanošenou trávou. Doba březosti trvá 59-63 dnů a samice rodí většinou jen 1 až 3 mláďata. Ta po narození váží jen 80 – 100 g, mají srostlá víčka a uzavřené vnější zvukovody. Zpočátku se řídí pouze čichem a hmatem, které je dovedou k matčiným strukům. Vydří mléko obsahuje - shodně s jinými vodními savci - až trojnásobně více tuků než mléko savců suchozemských. Kojení není zdaleka jedinou činností vydří matky. Před každým kojením samice intenzivně olizuje mláděti konečník a vývody močové trubice. Bez této masáže se mládě není schopno ani vymočit, ani vykálet. Výkaly i moč matka polyká. Úplné samostatnosti dosahují vydřata přibližně ve stáří 13 měsíců, kdy matku opouštějí.

Hra jako obrovský dar

Vydří hrátkyVydra se přizpůsobila životu ve vodním prostředí i složením potravy. Požírá vodní hmyz, raky, kraby, ryby, žáby, plazy, ptáky a savce. K zajištění výborného zdravotního stavu stačí každodenní úlovek od 0,4 do 0,9 kg. Při zimním poklesu teploty si musí vydra vynahradit ztrátu tepla větším úlovkem. Větší množství potravy potřebují i kojící samice. Maso teplokrevných živočichů – ptáků a savců – je energeticky vydatnější a k nasycení ho stačí menší množství.

Celá životní strategie vyder je založena na schopnosti velmi intenzivně si hrát i v dospělém věku. Je to obrovský evoluční dar, protože hra výrazně usnadňuje učení a vede k rychlejšímu získávání znalostí nutných pro úspěšnou existenci. Vydří matka si s mláďaty hraje nejvydatněji v době jejich dospívání, kdy je prostřednictvím her nejen učí lovit kořist, ale vede je k mnoha dalším tělesným zdatnostem, které budou ve svém životě potřebovat.

Vydřička pije z lahveVydří učení však zřejmě pro soužití s civilizovaným člověkem nestačí. Ač se vydra dožívá věku i přes 15 let, ve střední Evropě jen 15 % populace dosáhne věku vyššího než 3 roky. Ostatní vydry zahynou pod koly automobilů a bohužel i v železech. Proto jsem ostatně napsal knihu Vydra, která vyšla v nakladatelství Aventinum v edici Encyklopedie zvířat. Před časem proběhla v Polsku, Maďarsku, Rakousku, Německu a u nás anketa na téma vydra a rybářství. Zatímco Němci vidí zpravidla ve vydře oživení revíru a škody, které působí, nijak nedramatizují, devadesát procent českých rybářů chce vydru vyhubit. Je smutné, že v této touze jsme mezi zmíněnými státy jednoznačně na prvním místě.

Stránky o houbách

Šumava - houbařský ráj

Časopisy o houbách

Národní park Šumava

Logo NP ŠumavaŠumavský národní park je největší v České Republice. 80% plochy národního parku je pokryto lesy, zastavěno je pouze 0,1%. Chráněná krajinná oblast Šumava pak zabírá skoro 100 tisíc hektarů našeho malého státu. Naleznete zde pět jezer ledovcového původu. Nejvyšší bod Šumavy – Plechý se tyčí do výšky 1378 metrů nad mořem. Na druhé straně nejnižší bod naleznete v údolí řeky Otavy u Rejštejna, kde byla změřena nadmořská výška 570 metrů.

Navštivte stránky Národního parku Šumava.

Povydří

Panoramatický záběr řeky VydryPovydří, téměř 12 km dlouhé údolí horské řeky Vydry mezi Modravou a Čeňkovou Pilou, zasahující z části do I. ochranné zóny národního parku, patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě už od počátků rozvoje turistiky na konci 19.století. Vydra vzniká ze tří potoků protékajících Modravou, kde se nejprve Filipohuťský potok vlévá do Modravského a ten pak po soutoku s Roklanským vytváří tuto romantickou šumavskou řeku. V horní části toku pod zaniklými obcemi Vchynice a Tetov bylo řečiště částečně regulováno pro plavení dřeva, od hradlového mostu na začátku plavebního kanálu je zcela nedotčené lidským zásahem. Pod Antýglem pak začíná nejdivočejší úsek Vydry, která zde protéká úzkým hlubokým kaňonem až k soutoku s říčkou Křemelnou pod Čeňkovou Pilou, odkud pak nese jméno Otava.

Z ráje Šumavského (r. 1900)Vydra s vysokým spádem v těchto místech prudce protéká balvanitým korytem, valící se zpěněná voda naráží hlučně na kameny, vytváří malé vodopády a četné víry. Na levé straně údolí jsou vidět skalní útvary, viklany zvané Hrádky, na pravé pak suťovitá kamenná moře.

Toto kdysi téměř nepřístupné údolí, které se nazývalo Klářino či německy Schachtelei, ožilo v době kůrovcové kalamity. V roce 1888 byla podél pravého břehu Vydry vybudována Modravská cesta, sloužící jako svážnice pro odvoz vytěženého dřeva, nynější naučná stezka. Vžitý název Povydří se poprvé objevil v Baštově turistickém průvodci z roku 1908.